Životem mě provázely dvě myšlenky, a to: „ pomáhat lidem“ a „hrát si s čísly“. Po vystudování vysoké školy, jsem měla štěstí, že se mi ty myšlenky stále prolínají profesním životem. Svou cestu jsem začala jako účetní v DZP, pak stala se pečovatelkou a současně opět účetní, a to ve škole. Nikdy se mi tyto myšlenky nepodařilo úplně od sebe oddělit. V průběhu let jsem se tak jen utvrdila v tom, že člověk nemá právo říci o druhém, že něco neumí, nedokáže, nemá k tomu nadání. Není to pravda. Každý má možná své hranice, ale určitě má své nadání. Tady se ty hranice totiž překonávají, posouvají, bourají, hledají se nové cesty k rozvoji nadání, vědomostem a přináší se inspirace do dalšího života. Tady to totiž žije, pulzuje nápady, dobrou náladou, otevírají se dveře do života a hlavně to tu zvoní dětským smíchem. A „hra s čísly“? To je už jen ta pomyslná „třešnička na dortu“…
Nejnovější komentáře